Biliónový fantom

Dalším broadwayským megahitem je od své premiéry v roce 1988 Fantóm opery (The Phantom of the Opera). Napsal ho muzikálový čaroděj Andrew Lloyd-Webber a jak se zdá, ty tam jsou časy, kdy se mu na Broadwayi hrály i tři muzikály současně, jak tomu bylo v devadesátých letech minulého století. Každopádně je Fantóm opery, vzniklý na motivy romantické předlohy Gastona Lerouxe, nejúspěšnějším jevištním muzikálem všech dob a svým tvůrcům dosud vydělal neuvěřitelné 3 bilióny dolarů. Písně z něho žijí léta vlastním životem a vedle Barbry Streisand, Johnnyho Mathise a Sarah Brightman (ta zpívala v jeho londýnské i broadwayské premiéře) je zpívají skutečně všichni. José Carreras, Eva Urbanová, Peter Dvorský i čeští pěvci všech žánrů, Gott, Vondráčková, Bílá, Vítek, Křížek, Břínková, Ježek...

Představení na vlastní nebezpečí :-)

Na Fantóma se ale nechodí jen díky krásné a svého druhu už vlastně klasické hudbě, nýbrž především i kvůli nádherné výpravě a jinde nevídaným scénickým efektům.

Děj muzikálu se odehrává v Paříži roku 1881 a začíná impozantním prologem, v němž se jen pár centimetrů nad hlavami diváků z prvních řad vznese šikmo ke stropu z jeviště ohromný křišťálový lustr, který pak hlavní hrdina, tedy Fantóm opery, na konci první půlky přeseknutím provazů shodí zpátky. Pro diváky sedící v prvních řadách to je vrcholný efekt. Vždyť je jen centimetry dělí od pádu lustru na hlavu. Lustr je vysoký tři metry, váží 90 kg a má na sobě 35 tisíc ozdob. Ke stropu je vytahován speciálním motorem a je zavěšen na ocelové nosníky. Jiný motor ho pak prudce spouští nad obecenstvo v prvních řadách z osmimetrové výšky rychlostí tři metry za vteřinu. Tento zážitek však ještě předčí scéna, v níž fantóm veze svou mladičkou oblíbenkyni Christine za zpěvu titulní melodie do svého království v katakombách pod Pařížskou operou. Z podlahy se vynoří přes 280 starobylých svícnů s desítkami plápolajících svíček, iluzi tajemné vodní hladiny vytváří těžký dým. Pastvou pro oči je i začátek druhé poloviny představení, odehrávající se na maškarním bále. Schodiště vážící 2 a půl tuny zabírá polovinu obřího jeviště. Herci, zpěváci a tanečníci, doplnění patnácti pohyblivými a počítači řízenými figurínami, jsou oblečeni v kostýmech, jejichž pestrost a bohatost je srovnatelná s kostýmy z Formanových filmů Amadeus a Valmont.